Your cart is empty

Continue shopping

Your cart

Co je to Kratom a jaké má účinky? Je Kratom legální?

Co je to Kratom?

Vědecké označení této rostliny zní Mitragyna speciosa, známá je ale pod jménem kratom. Tento název má původ v Thajsku. Konkrétně podle lingvistů lze jeho kořeny hledat v sanskrtu. Kratom je odvozeninou slova kadam, což je pojmenování příbuzné rostliny Neolamarckia cadamba.

Jde o strom, který pochází z čeledi mořenovitých. Jedná se o strom opadavý, a to především v období sucha. Za určitých podmínek jej však můžeme označit i za stálezelený. Vyskytuje se v oblasti tropických deštných lesů Indočíny a jihovýchodní Asie. Běžně ho na vlastní oči tak můžete vidět v zemích, jako je Thajsko, Indonésie, Malajsie, na Velké i Malé Sundy.

Dorůst může kratom výšky až 25 metrů. Poznáte jej podle jednoduchých listů a žlutavých květů. Jednotlivé odrůdy se pak dále dělí dle zbarvení žilek na listech. To může být zelené, ale i červené, žluté či dokonce bílé.

Kratom - účinky, vlastnosti a působení

Chtěli byste se dozvědět o základních vlastnostech kratomu, včetně toho, jaké látky obsahuje? Zajímá vás, jak kratom působí na člověka a lidské tělo, a jaká jsou jeho hlavní rizika? Nebo byste si rádi zjistili nějaké zajímavosti o kratomu - třeba to, proč jej hojně používají asijští dělníci, či kolik obsahuje kalorií? Pak jste tu správně, neboť přesně na tyto otázky dostanete odpověď na následujících řádcích.

 

Účinky, vlastnosti a působení Kratomu

Vlastnosti kratomu - Proč je v některých zemích zakázán?

Kratomem jsou nazývány listy ze stromu Mitragyna speciosa, který roste v jihovýchodní Asii a jež je svými vlastnostmi příbuzný kávovníku. Ve své čerstvé podobě jsou tyto listy určeny ke žvýkání, zatímco sušené listy kratomu jsou vhodné k polykání, případně k jejich úpravě vařením. Nejběžnějším způsobem úpravy kratomu je ale jeho rozdrcení do kratomového prášku, jež je charakteristický svou světle zelenou až někdy mírně nahnědlou barvou. Dalším charakteristickým znakem kratomu je pak jeho výrazně hořká chuť, jež je způsobena v něm obsaženými alkaloidy, kvůli čemuž se častokráte přistupuje k jeho kombinování s různými sladidly, aby se stal lépe poživatelným.

Díky svým léčivým a povzbuzujícím vlastnostem, jež dokáží zmírnit abstinenční příznaky, se kratom krom rekreační konzumace používá i při léčbě závislosti na drogách, zejména opioidech. Paradoxem ale je, že sám kratom oficiálně spadá do kategorie opioidů, lidský mozek ho tak vnímá, a rovněž na něm může vzniknout závislost. Není proto vůbec divu, že v některých státech je zakázán - jmenovitě třeba ve Švédsku, Finsku či Polsku. V České republice je jeho držení, užívání i prodej plně legální.

  

Účinky kratomu - Kdy vás kratom příjemně povzbudí, a kdy naopak uspí?

Účinky kratomu jsou hodně odlišné podle množství podané dávky. Do dávky přibližně 5-6 gramů se účinky kratomu popisují jakožto stimulující, neboť člověka při takovémto množství dokáží nakopnout a nabít energií. Kratom v tomto malém množství se tedy podává pro zlepšení nálady, člověk se po něm cítí i společenštěji, či je díky svým stimulujícím účinkům podáván v boji proti únavě. Účinkem kratomu je rovněž to, že se člověk stává více ostražitým a zvyšuje se u něj chuť do práce - odtud pramení jeho hojné používání asijskými dělníky při práci již po celé stovky let.

Dávka mezi 5 až přibližně 15-20 gramy kratomu naopak vyvolává v lidském organismu tlumící účinky, na rozdíl od menší dávky tedy dokáže způsobovat malátnost a únavu. Účinky kratomu při takovémto množství jsou popisovány jakožto sedativní a dají se připodobnit k morfinu či kodeinu, tedy jedněm z nejznámějších opiátů, v mnohém ale snesou srovnání i s léky na bolest. Díky sedativnímu účinku se takovéto množství kratomu tedy podává zejména proti úlevě od bolestí, úzkostem a depresím. V lidském těle totiž dokáže vyvolat pocit klidu, který se může v některých případech přetavit až do pocitu euforie.

Tím však nejsou účinky kratomu zdaleka ještě vyčerpány. Ten se ve větších dávkách hodí i pro léčbu kašle, chřipky, střevních problémů či zánětů. Pozor však na to, že dávka kratomu nad 20 gramů může být pro lidské tělo již nebezpečná, neboť tlumící účinky kratomu mohou vést až ke ztrátě vědomí. V nižších dávkách zas kratom dokáže pozitivně působit například na libido a zlepšovat koncentraci.

Co se týče nástupu účinku kratomu, tak ten je prakticky okamžitý, kratom začíná působit již přibližně 10 minut po konzumaci. Jeho účinek trvá obvykle v řádu několika hodin, za maximum se dá považovat trvání v délce cca šesti hodin. Jeho intenzita se pak liší podle velikosti dávky (viz výše), která je alfou a omegou toho, jak na vás bude kratom působit. Závěrem je ale určitě ještě potřeba dodat, že na každého může kratom působit trochu jinak a výše uváděné účinky jsou zevšeobecněné.

Rizika kratomu - I na ně je potřeba myslet

Ačkoliv je kratom podáván s dobrými úmysly na zlepšení nálady, snížení únavy, případně na léčbu různých onemocnění a drogové závislosti, tak jeho užívání s sebou nese celou řadu rizik, vůči nimž by jeho konzumenti rozhodně neměli zůstat lhostejní. Rozdělme si je podle toho, zdali tyto vedlejší účinky mají negativní vliv na psychiku, či se jedná o rizika fyzická.

Rizika kratomu spojená s psychikou

Pravidelné užívání kratomu může mít pro citlivější jedince výrazně negativní dopad na jejich mysl a nervový systém. To stejné platí i v případě špatně zvládnutého dávkování. Abyste tedy tato rizika co nejvíce minimalizovali, dávejte si pozor na dávkování a pokud zjistíte, že vám kratom nedělá dobře, rozhodně jej dlouhodobě nekonzumujte.

Konkrétně riziky kratomu spojenými s psychikou jsou kupříkladu halucinace, různé formy závratí (ty se mohou projevovat i lapáním po dechu) a pocity únavy. Největším problémem ale zůstává riziko vybudování psychické závislosti, které je vzhledem k tomu, že se jedná o opioid,

relativně dosti vysoké. Stinnou stránkou užívání kratomu je rovněž to, že může způsobovat deprese a vyvolávat bludy, což může vést k rozvoji mentálních poruch.

Fyzická rizika kratomu

Užívání kratomu se může podepsat i na vaší fyzické konstituci, běžně po něm dochází ke ztrátě váhy. Dále může vyvolávat například bolesti svalů či zhoršovat funkčnost jater. Častokráte se lze po požití kratomu setkávat též s výskytem nevolností, jež mohou vyvolávat zvracení, a zimnicí. Mezi méně závažnější rizika užívání kratomu pak patří kupříkladu zácpa nebo pocit sucha v ústech.

 

Nutriční profil kratomu - Na co je kratom bohatý?

Na 1 gram kratomu připadá:

  • méně než 0,05 mg sodíku
  • 0,25 mg železa
  • 6,6 mg vápníku
  • 9,25 mg draslíku
  • 0,75 g sacharidů
  • 0,1 g bílkovin
  • méně než 0,05 g tuků

Dále je v kratomu výrazněji zastoupena i vláknina, jež podporuje lepší fungování trávící soustavy - odtud pramení jeho pozitivní účinky na zažívací problémy. V menším množství nechybějí ani vitamíny, bohatý je kratom zejména na vitamín K, a antioxidanty - zde za zmínku stojí především betakaroten, jež pomáhá tělu se zpracováním vitamínu A.

Co se týče kalorií, tak 1 gram kratomu obsahuje pouhopouhé 4 kalorie. Kratom tedy z nutričního pohledu spadá do takzvaných superpotravin, nicméně nejedná se o potravinu v tradičním slova smyslu, jde o bylinu.

 

Látky v kratomu a jejich účinky - Které látky dokáží mírnit bolest?

Na závěr se ještě podívejme na to, jaké kratom obsahuje látky, a jaké konkrétní účinky tyto dané látky dokáží v lidském těle vyvolat. Celkem kratom obsahuje více než čtyřicet různých sloučenin, přičemž každá z nich dokáže působit na jiné mozkové receptory. Hlavní účinnou látkou je nicméně mitragynin a z něj odvozené deriváty, především 7-hydroxymitragynin a pseudoindoxyl mitragyninu. Jedná se o takzvané indolové alkaloidy, které jsou v podobném množství obsaženy i v celé řadě stimulantů, třeba v opiu, a v halucinogenech - bohaté jsou na ně třeba houbičky.

 

Mitragynin

V závislosti na odrůdě může mitragynin tvořit až dvě třetiny ze všech účinných látek kratomu. Výraznou měrou se tedy podílí na výsledných účincích této byliny - v menším množství má mitragynin stimulující účinky, ve větším množství má pak účinky relaxační a tlumící.

 

7-hydroxymitragynin

Přestože tato látka tvoří necelá 2 % ze všech alkaloidů obsažených v kratomu, tak je látkou jednoznačně nejsilnější a nejúčinnější. Řečí čísel dokáže tlumit bolest až 10x účinněji než morfium a 40x účinněji než mitragynin. V kratomu tedy plní roli analgetika - látky zmírňující bolest. Ale nejen to, má i opiodní účinky.

 

Pseudoindoxyl mitragyninu

Tento alkaloid má sice v porovnání s 7-hydroxymitragyninem o něco menší analgetické účinky, přibližně třikrát, ale není tělu tolik škodlivý. I přes své prokazatelné bolest tlumící účinky tak na rozdíl od 7-hydroxymitragyninu nemá negativní vliv na dýchání či trávení. Není tedy divu, že se o této látce uvažuje i v souvislosti s jejím přidáním do komerčně prodávaných léčiv.

 

 

Legalita KratomuJe Kratom v ČR legální?

Kratom je tak postupně rozšířil a dnes je již znám po celém světě. Ovšem pozor, konkrétně v ČR se nejedná o schválený výživový doplněk ani potravinu. Kratom tedy v ČR nelze označit za zcela legální. Oficiálně je nabízen jako sběratelský předmět nebo pro studijní účely.

V řadě států však kratom je zcela běžně dostupný. Podle některých se tak jedná o rekreační drogu, jiní jej označují za alternativní bylinný prostředek. Zejména v asijských státech však naopak přikročili k poměrně přísné regulaci

O tom, zda je možné zařadit kratom mezi drogy, jako je například marihuana, se vedou dosud spory. Vědecké autority totiž tvrdí, že účinky kratomu na lidské zdraví jsou poměrně pozoruhodné a mohly by být v budoucnu poměrně zajímavým podkladem mimo jiné i pro vývoj nových léků proti bolesti.

Podle některých zdrojů totiž navíc kratom dokáže mírnit depresi, dokáže zklidnit a má i vliv na uvolnění svalů.

Vnímat tak kratom pouze jako návykovou látku by bylo přílišným zjednodušením. Americká asociace farmaceutických vědců například konstatuje, že kratom vykazuje jen velmi nízkou návykovost. Tu přirovnává ke kávě.

 

Historie Kratomu 

Historie Kratomu

Užívání kratomu v oblasti jihovýchodní Asie má tedy již velmi dlouhou tradici. V souvislosti s tím koluje velmi úsměvná legenda:

Každý otec byl prý šťastný, pokud si jeho dcera vybrala za svého vyvoleného právě uživatele kratomu, nikoli konzumenta marihuany. Proč? Šlo právě o účinky této rostliny. Uživatel kratomu byl prý dostatečně energický a potenciální zeť se tak rozhodně nebál náležitě „vzít“ za práci.

Pokud odhlédneme od těchto mýtů a přejdeme k doloženým informacím, zjistíme, že historicky první zmínka o této rostlině se datuje do roku 1836. Spojená je s plukovníkem Jamesem Lowem, který si všiml, že je kratom populární v Malajsii mezi kuřáky opia. Když nebyl dostatek této drogy, našli si uživatelé jednoduše jinou rostlinnou alternativu.

Za vědecké zaznamenání však vděčíme jiné osobnosti. Byl jí nizozemský botanik Pieter Willem Korthals. Ten mezi lety 1830 a 1837 pobýval na Malasijském poloostrově. K jeho hlavním zásluhám patří především to, že publikoval druhové jméno Mitragyna speciosa, které sice bylo nejprve prohlášeno za neplatné, ale později nakonec platně publikované.

  

Informační zdroje:

https://www.nature.com/articles/s41598-020-76119-w

https://www.emcdda.europa.eu/publications/drug-profiles/kratom

https://soapkorner.com/2020/04/17/what-is-in-kratom-a-brief-look-at-mitragyna-speciosas-alkaloid-and-nutritional-profile/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mitragyna_speciosa

https://www.sprouthealthgroup.com/substances/is-kratom-legal-by-state/